Červenec 2014

Potřebujou moje myšlenkový pohnutky vůbec název?

7. července 2014 v 19:01 | Rum. |  The writer.
A tak tu zase dřepim na balkoně svýho malýho království a polemizuju nad všim a ničim zároveň. Kafe, na který jsem spoléhala, že mi přidá trochu energie v tomhle ubíjejícím počasí, mi akorát tak vyhnalo krev z hlavy a s ní i další papírový hyeny. Možná nás zachrání náš soukromý bůh, pomyslím si. A pak jen zatřepu hlavou s tím, že Vypsaná Fixa mi akorát začmárala veškerý mozkový buňky. A přiznejme si, to se dá těžko umýt. Hlavně, když je člověk dezolát a nad hlavou mu lítaj legendární ledňáčci a stereoidy.

Vlivné osobnosti jsou ty, které milujeme.

4. července 2014 v 22:13 | Rum. |  Topic of the week.
Odmítám psát o vlivu médií nebo společnosti na lidi, protože takových článků určitě bude plno (a vsadím se, že aspoň polovina se shodne s tetou Wiki).
Já chci mluvit o nečem, co mi zrovna dneska dalo procitnout, díky tomu jsem poznala další část sebe sama.
A to je vliv lidí, kterým na nás záleží, a kteří jsou pro nás důležití. Protože je velký rozdíl, když vám namlouvá někdo, koho skoro neznáte, že ten jablečný koláč je vážně skvělej, a když vám to řekne váš nejlepší přítel. Jakmile to slyšíte od někoho, komu věříte každou hlásku co vydá, ihned se po tom koláči vrhnete, i když na jablka máte alergii.
A když si takovou důvěru získá někdo, kdo je jí hoden, pomůže ti dosáhnout dalšího levelu v životě, poznání sebe sama, poznání ostatních. Prostě procitnutí.
Horší je, když má na vás takový vliv někdo, kdo vás dokáže akorát zklamat nebo zradit.
A televize.
Televizní programy jsou zlo.
Třeba South Park.
A přesto ho všichni milujeme.
A pak začneme ostatním nadávat do židů a do robertků a je to v hajzlu.

...A jestli si tohle nikdo nebude číst, tak seru na vás a jdu domu!